Publikováno: 27.1.2021
Předmluva
Máme za sebou třetí plnotučný lednový víkend. Kdopak ví děti, co to znamená? To znamená děti, že už je to ohavných 43 let, co se dala dohromady parta, z níž postupem času vykrystalizovala kapela, která si prozíravě začala říkat Nezmaři.
Je to kus života, poctivě měřeno i u těch nejmladších a nejhezčích členů souboru jeho podstatně větší část. Bohužel jsme byli naší vládou (abych jí nekřivdil – za součinnosti čínského zmetka) tvrdě lockdownováni, takže o nějakém koncertování si můžeme nechat tak zdát, stejně jako vy. Dopouštět se nějakých prognóz by asi vzhledem k situaci (která se mnohým velmi hodí) bylo mírně řečeno pošetilé. Jediné, co zbývá, je naděje, že se na to pánbůh nebude dlouho koukat a něco udělá. Je to asi stejná pravděpodobnost úspěchu, jako věřit, že to všechno zařídí nejvyšší koordinátor. (Pokračování textu…)